A tak už od roku 1948 v bývalém Československu, byl přijatý zákon, který zaváděl minimální sociální důchod pro ty, kteří si nedokázali platit své důchodové pojištění.
V té době se jednalo o takzvané národní pojištění, které mělo svá určená kritéria (jak pro zaměstnance a zaměstnavatele, pro drobné živnostníky a ostatní osoby, které samostatně podnikaly.) Od té doby sociální důchodové pojištění lidem po dovršení 65 let zaručovalo, že budou pobírat starobní důchod od státu. Důchodové pojištění od státu prošlo do dnešní podoby minimálně osmnácti změnami. I když to byly pro mnohé lidi doslova almužny, museli s tím vyžít.
Zásadní změny v důchodovém pojištění a sociálním zabezpečení nastaly též dne 1. 1. 1993, kdy vznikla samostatná Česká republika a Slovenská republika. V České republice nabyl účinnost zákon ČNR č. 589/1992 o novém pojistném na sociální a důchodové pojištění. V té době vešla v platnost i nová daňová reforma. Na rozdělení Československa ale nejvíce doplatili lidé, kteří žili a pracovali určité roky v Čechách nebo na Slovensku. Tenkrát to pro občany, kteří tvořili česko-slovenské rodiny, nebo z různých důvodů pracovali a žili na Slovensku nebo v Čechách, nebylo v otázce důchodů spravedlivě rozhodnuto. Jedná se do dnešních dnů minimálně o 60 tisíc důchodců, kteří pobírají podílové důchody. (Mezitím už tisíce důchodců zemřelo).
Takže, když je český důchod v roce 2020 navýšen v průměru o 900 Kč, tak český dílčí důchod je navýšen celkově např. pouze o 210 Kč. (a to ten důchodce v České republice odpracoval po rozdělení federace 10 let.) Nedosáhne ani na tu minimální částku 371,- Kč, která se prezentuje jako minimální navýšení českého důchodu v roce 2020. A za minulých vlád tito „Česko – slovenští důchodci“ dostávali přidáno 8,- Kč až 20,- Kč. Je to k pláči? Nebo k smíchu? Možná někdo těmto důchodcům i závidí dva důchody.
Příklad: ten, kdo pracoval před rozdělením federace (1. 1.1993) na Slovensku, tak mu vypočítává důchod Slovenská sociální pojišťovna. Ten kdo pracoval po tomto datu v České republice, důchod mu vypočítává ČSSZ. Ostatní roky odpracované v druhém státu jsou počítané jako podílové. A v tom je ten „kámen úrazu“. Protože důchod vypočítaný Slovenskou pojišťovnou je o několik tisíc Kč nižší, než ten český. A ne všichni dokážou splnit podmínku na získání dorovnávacího příspěvku podle §106a zákona č. 155/1995Sb. o důchodovém pojištění. A co se týká valorizace důchodů, tak právě podílové důchody (české i slovenské)jsou výrazně malé, protože se vypočítávají v procentech odpracovaných let (?).
